Cukrovka
 Cukrovka (Diabetes mellitus, úplavice cukrová) je onemocnění, kterým trpí miliony lidí na celém světě. První zmínky o tomto onemocnění pochází již ze starověkého Egypta z roku 1500 před n.l. V 17.století byla cukrovka odborně popsána a bylo zjištěno, že moč většiny nemocných byla sladká, protože při onemocnění dochází ke zvýšené hladině cukru v krvi (hyperglykémie) a cukr se dostává také do moči (glykosurie).
Co je to cukrovka a inzulin?
Cukrovka vzniká tehdy, pokud dojde v těle ke snížené tvorbě inzulinu, což je tělesný hormon sloužící k udržování stálé hladiny cukru v krvi.
Inzulin se tvoří ve slinivce břišní, v tzv. Langerhansových ostrůvcích. Jeho účinek spočívá v tom, že jeho pomocí dochází ke snadnějšímu přechodu cukru z krve do tkání, které ho poté používají jako zdroj energie. Pokud inzulin začne v těle chybět, nebo se jej tvoří nedostatečné množství, cukr nemůže do buněk vstupovat, dochází ke zvýšené hladině cukru v krvi (hyperglykémie) a ke vzniku cukrovky. Nedostatek inzulinu způsobuje také poruchy metabolismu bílkovin a tuků.
Za hraniční hodnotu diabetu se pokládá koncentrace glukózy 7,0 mmol/l nalačno a 10 mmol/l za 2hod po jídle.
Cukrovka rozdělujeme do dvou forem, 1.typu a 2.typu.
Diabetes 1.typu
Vznik onemocnění
Tento typ cukrovky je méně častou formou, postihuje spíše mladší osoby do 35 let. Vzniká tehdy, když slinivky břišní přestane vyrábět inzulin. Může to být způsobeno poškozením tkáně slinivky a to buď infekcí, nebo autoimunitní reakcí, roli zde mohou hrát i genetické vlivy. Přesný důvod vzniku je ovšem stále předmětem mnoha výzkumných týmů.
Příznaky
Mezi první příznaky tohoto onemocnění patří výrazná žízeň, z ní poté vyplívající nadměrná spotřeba tekutin a zvýšená potřeba močení. Dostavují se také stavy vysoké únavy a nevýkonnost, ztráta tělesné hmotnosti.
Léčba
 Léčba tohoto typu diabetu spočívá v celoživotním dodávání inzulinu do těla. K aplikaci inzulinu se používají speciální inzulinové stříkačky a inzulinová pera. Ty se aplikují do podkoží na stehně, břiše nebo na paži většinou 3-6x denně. Takový pacient si aplikuje inzulin sám, a má také možnost kontroly hladiny cukru (selfmonitoring) pomocí diagnostických proužků a glukometru. Jeho použití spočívá v nanesení kapky krve na diagnostický proužek a glukometr vyhodnotí hladinu cukru v krvi. Pacient si může v průběhu dne kontrolovat hladinu cukru a podle toho i upravovat dávky inzulinu.
Další možností léčby může být i transplantace slinivky břišní, nebo transplantace buněk v Langerhansových ostrůvcích.
Komplikace onemocnění
Ketoacidóza
Akutní komplikací je ketoacidóza. Vzniká při nadměrném štěpení tuků místo cukru, jež se nemůže použít díky nedostatku inzulinu. Z tuků vznikají ketolátky (látky kyselé povahy), které narušují acidobazickou rovnováhu. Nápadným příznakem je acetonový dech a zrychlené, hluboké dýchání. V těžších případech může dojít až ke ztrátě vědomí a komatu.
Retinopatie
Diabetická retinopatie je onemocnění , kdy dochází k poškození cév oční sítnice, v těžkých případech až ke slepotě. Ohrožuje především pacienty s diabetem 1.typu a diabetiky 2.typu léčených inzulinem. Proto je velmi důležité chodit na pravidelné oční vyšetření 1x do roka.
Diabetes 2.typu
Vznik onemocněníí
Diabetes 2.typu je nejrozšířenějším druhem diabetu na celém světě a postihuje nejčastěji pacienty středního a pozdního věku, v 80% hlavně pacienty trpící obezitou. K odhalení tohoto onemocnění většinou dojde náhodně, při preventivním vyšetření u lékaře z krve, nebo moči. U tohoto typu diabetu slinivka inzulin vytváří v dostatečné míře, ale tělesné buňky na něj nedostatečně reagují a neodčerpávají cukr z krve, což opět vede ke zvýšené hladině cukru v krvi. Mezi další poruchy spojené s diabetem patří vysoký krevní tlak a zvýšená hladina tuků v krvi.
Léčba
Léčba diabetu spočívá hlavně v dietě, snížení tělesné hmotnosti, zvýšené fyzické aktivitě a podávání  perorálních antidiabetik. U některých případů je potřebné dodávání inzulinu jako i diabetu 1.stupně.
V potravě při diabetické dietě by měl bát vhodný poměr sacharidů, tuků a bílkovin.
Sacharidy – měly by pokrýt asi 55% energetické spotřeby, mělo by jít výhradně o polysacharidy (rýže, mouka, pečivo, brambory)
Tuky – 30% energetické spotřeby (rostlinné tuky, ryby)
Bílkoviny – jejich obsah v potravě se doporučen tak, že na 1kg hmotnosti pacienta je doporučen 1g bílkovin (ryba, drůbeží maso, luštěniny, zelenina).
Další komlikace spojené s cukrovkou
Nefropatie
Jde o postižení ledvin u pacientů s diabetem 1. i 2.typu. Dochází k poškození drobných cévek v ledvinách, a ke značným ztrátám bílkovin močí.
U diabetiků jsou též častější záněty močových cest a močového měchýře.
Neuropatie
Jde o nezánětlivé onemocnění nervů v rozličných částech těla. Projevuje se mravenčením, svěděním, snížením citlivosti na vnější podněty a svalová atrofie. Komplikace mohou být od lehkých, bezvýznamných potíží až k závažným komplikacím vyžadující komplexní léčebné postupy.
Diabetická noha
Jde o souhrnné označení komplikací, které se projevují jako bolest, zánět nebo postižení kloubů na končetinách. Komplikace se projevují jako necitlivost nohou, snížený nebo naopak zvýšený průtok krve končetinou, bolestivost, výskyt ulcerací a gangrén. Nejdůležitější je správná péče a hygiena o dolní končetiny, správný výběr obuvi, jinak může dojít k vážným komplikacím. Při zanedbání a nepodání dopomocných léků (vasodilatancia, antiagregancia) může dojít až k amputacím končetin.
Související články:
Diety při cukrovce
|
